Parazitární onemocnění, parazitózy kůže a trávicího ústrojí

17. ledna 2010 v 15:18 | Lena |  NEMOCI A ZRANĚNÍ
Parazitární onemocnění, parazitózy kůže a trávicího ústrojí
Parazitární onemocnění postihují převážně trávicí, dýchací a pohlavní ústrojí koně. Jejich závažnost spočívá v tom, že působí pozvolně, v 1. fázi zeslabují organismus, dráždí okolí, kde působí, a mohou být i dispozičním faktorem pro vznik závažnějších onemocnění (bronchopneumonie, koliky). Proto je nutné dodržování hygieny chovu včetně pravidelné parazitologické kontroly výkalů ve veterinární laboratoři a preventivní odčervování antiparazitiky minimálně 2x ročně. Nejnáchylnější na parazitozy jsou hříbata a staří koně. Napadení koně ztrácejí výkonnost, hubnou, mají špatnou srst a trpí častými kolikami. Někteří paraziti produkují toxické zplodiny, které mohou způsobit kulhání a vnitřní krvácení.


Parazitozy kůže
Onemocnění kůže způsobené parazity je závažné a v praxi podceňované. Přítomnost parazitů u koní vyvolává stálý neklid,poranění, alergii a záněty kůže, které se postupně mohou vyvinout v těžko léčitelné záněty kůže a ekzémy. U některých koní působí toxiny parazitů jako alergen a vyvolávají papulozní uzlíčkový ekzém, provázený intenzivním svěděním, kterému se zvíře brání odíráním, jehož následkem je ztráta srsti, oděrky, stupy a chronické kožní změny. Vždy je nutné parazita diagnostikovat a na základě jeho druhového určení zvolit radikální léčbu.

  • Ektoparaziti žijící na kůži
    napadení koně jsou neklidní, což je způsobeno silným svrběním. Při větší invazi se na kůži nacházejí rozsáhlá místa bez srsti, vykazující zánět kůže. Při silném napadení dochází k anémii a kachexii. U hříbat může dojít ke zpomalení růstu a podvýživě.

    Vši (Haematopinus, Linognathus) se obvykle nacházejí na šíji, okraji víček, krku, kořeni ucha a ocasu, zádech. Žijí mezi srstí nebo jsou přisáté na kůži. Šedobílé hnidy jsou nalepené na srsti. Rozmnožují se na hostiteli.

    Všenky (Trichodectes) se lokalizují na hlavě, krku a končetinách. Svrbění je způsobeno jejich pohybem. Vyskytují se nejvíce u mladých a podvyživených zvířat.

    Včely, vosy, sršně (Apis mellifera, Vespa vulgaris, Vespa crabro) napadají celé tělo, zejména neosrstěná místa nebo místa s krátkou srstí. Po bodnutí se vytvářejí v kůži bolestivé urtiky (pomphus) nebo edémy, které v místě vpichu mohou zahnisat až nekrotizovat. U koní mohou vyvolávat psychické problémy - splašení.

    Ovádi, bodalky (Tabanus, Stomoxys calcitrans) obtěžují koně většinou na pastvě. Znepokojují zvířata. Štípnutí bolí, svrbí, opuchne a trochu krvácí. Krev sají jen samičky ovádů.

    Klíšťata (Ixodes ricinus) způsobují traumata kůže, nebo i poruchy nervového systému přenášením virů z čeledi Togaviridae.

  • Svrab (scabies)
    původce onemocnění zákožka svrabová se živí tkáňovým mokem, samička se zarývá do epidermis a v zrohovatělé vrstvě vytváří různě dlouhé chodbičky, do kterých klade vajíčka. Hlavním příznakem svrabu je svědění, které je nejintenzivnější v noci. Klinicky se svrab vyznačuje drobnou papulkou. Později přechází v celkový zánět napadené kůže a dále ve furunkulozu. Rozvoj nemoci je závislý na hygieně chovu. Čím je horší, tím rychleji se nemoc rozvíjí a léčba je méně úspěšná.

  • Střeček koňský
    moucha střečka koňského klade na končetiny koně žlutá vajíčka, vylíhlé larvičky se pak zavrtávají pod kůži, kde dále rostou. Na kůži pak vidíme malé boule, které nesmíme vymačkávat než z nich lezou červíci. Tento proces urychlíme přikládáním teplých obkladů.

  • Podlomy
    kožní onemocnění ve spěnkách koně. Podlomy mohou vzniknout zraněním, přecitlivělostí na určité látky, působením vlhkosti (bláto), bakteriální infekcí nebo špatným ošetřováním končetin. Podlomy jsou suché nebo mokvavé. Suchý podlom začíná tvorbou šupinek, které zanechávají bolestivé a nepříjemné vyrážky. Při mokvavém podlomu je napadena zejména světlá kůže na spodku končetiny, kůže otéká, uvolňuje hnisavou tekutinu, která zasychá a tvoří strupy. Léčba podlomů je v závislosti na druhu podlomu. V těžkých případech může dojít k otravě krve. O léčbě se poradíme s veterinářem. Podlomům předcházíme ustájením koně na suché podestýlce, častými prohlídkami koně a při prvních příznacích mazáním náchylných míst krémem.

  • Ekzémy
    se často vyskytují na kořeni ocasu a u hřívy. Příčinou jsou pravděpodobně malé mušky, které nabodávají kůži a sají krev v okolí hřívy a ocasu. Kůže v těchto místech je červená a oteklá. Kůň se otírá o růlzné předměty a rozdírá kůži do krve. Léčbu stanoví veterinář, místa se ošetří mastí. Tyto mušky nežijí v horách, tudíž koně ustájení ve vyšší nadmořské výšce tyto ekzémy nemají.

  • Citlivost na sluneční záření
    vede k vypadávání srsti, spálení kůže a tvorbě puchýřků. Prevencí je namázání náchylných míst rybím tukem. Koně citlivé na sluneční záření musíme držet ve stínu.

Parazitozy trávicího ústrojí
  • Škrkavčitost (askaridóza)
    se vyskytuje nejvíce u hříbat a vyvolává koliky. Při napadení dochází k poruše chuti a příjmu krmiva, k občasným průjmům, postupnému hubnutí, ke křečím až obrně, ucpání střeva, která může vyústit v perforační peritonitidu.

  • Strongylóza koní
    onemocnění způsobují střevní nematoda rodu Strongylidae (o velikosti 0,5-4,5mm). Často se nemoc klinicky neprojevuje. U koní paraziti vyvolávají zánět pankreatu, jater a pobřišnice. Velmi vnímavá jsou hříbata do 1 roku věku. Při silné invazi u nich dochází k horečkám, kolikám, alergiím, anémii, nemoc může končit až úhynem. Prevencí je pravidelné podávání antiparazitik a správná údržba pastvy, včetně dodržování hygienických podmínek chovu.
Zdroj: Klik
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama